Fascie připojují svaly ke kostem, omezují vliv tlaků a tření. Svým cévním zásobením se podílí také na výživě okolních tkání, zajišťují kohezi (soudržnost) tkání, umožňují pohyb mezi naléhajícími strukturami, obsahují proprioreceptory (smyslový receptor, který vnímá polohu a pohyb jednotlivých částí těla) a obsahují i nociceptory (receptory bolesti).
Voda ve fascii je velice důležitá, jelikož ji zajišťuje kluznost. Pokud fascie neobsahuje dostatek vody, vysychá a dochází tak ke ztuhnutí a poškození této vazivové tkáně, která tím pádem pak nemůže zcela plnit svou funkci v lidském těle.

Jak si udržet fascie funkční?

Základem pro správnou funkci fascií je pravidelný pohyb. Pokud se nehýbeme, máme např. sedavé zaměstnání, ve kterém trávíme většinu času, tak fascie tuhnou a tím nastává i negativní dopad na celý pohybový aparát.
V současné době se např. vznik bolesti zad (nejčastěji to bývá bederní oblast) dává do souvislosti právě se špatnou funkcí fascií.
Pohyb však není jen tou jedinou složkou, která ovlivňuje funkci naší vazivové tkáně. V tabulce se vám pokusím dát několik základních tipů, čemu se vyvarovat a co naopak praktikovat, aby vaše pojivová tkáň byla co nejvíce funkční.

Nevýhoda však je v poměrně značné náročnosti a možnému stavu únavy terapeuta, obzvláště pokud ošetřuje větší oblast plochy, např. záda a nohy. Tím pak může vzniknout nižší míra ošetření určité oblasti, kdy ruce jsou již unaveny a daný segment nemusí být tak kvalitně ošetřen jako ten, u kterého jsme začínali nebo pokud takovéto ušetření děláme u několika osob po sobě, je zde již možná míra únavy značná a tím i ztráta kvalitního vnímání ošetřované oblasti.

Naštěstí se nám pomocí výrobního průmyslu naskytla jistá pomocná „ruka“. Tím jsou různé nástroje od jednoduchých ručních pomůcek nebo až po elektronické přístroje typu masážní pistole.
Tyto pomůcky přijdou především vhod v momentě, kdy je třeba hlubší a silnější ošetření. Díky usnadnění je zde menší nutnost zapojení rukou, s tím i spojená nižší míra namáhání (možné únavy) a možnosti kombinovat několik způsobů technik a docílit tak kvalitnější způsob celkového ošetření.
Jednoznačnou nevýhodou takovýchto nástrojů je však ztráta citlivosti a vnímání právě dané oblasti, proto je třeba umět správně kombinovat a zvolit na konkrétní druh ošetření vhodný postup.
Tyto nástroje jsou výborným pomocníkem např. při uvolnění svalového napětí, lepšímu prokrvení a v první řadě pro rehydrataci fascií, kterou pomocí manuální techniky sice můžeme provést také, ale nedocílíme tak dobrého efektu jako s těmito pomůckami.
Další výhodou je rovněž pestrá paleta těchto pomůcek díky kterým se můžeme dostat i na hůře dostupná místa, ušetřit si námahu a provést aplikaci v případě potřeby více do hloubky pomocí možnosti většího stlačení bez vynaložení příliš velké vlastní síly.
Není tedy důvod se bát vyzkoušet tyto pomocníky pro práci. Neříkám však, že budou vyhovovat každému, čili vyzkoušejte a uvidíte.

Pozor také na možné kontraindikace:

Křečové žíly, rozvinutá osteoporóza v oblasti trupu (lze se rolovat o zeď), krvácivost (v případě užívání léků na ředění krve), těhotenství (lze provádět pomalé rolování s malou intenzitou tlačení).

Proč zařadit FASCIÁLNÍ TRÉNINK?

Jelikož toto cvičení prokazatelně vede ke zlepšení fasciové tkáně, nezabere moc času, fascie jsou schopny reagovat již během několika minut cvičení, není důvod, proč tento koncept nezkusit zařadit do vaší současné pohybové aktivity.
Podstatnou výhodou je fakt, že k tomuto cvičení není zcela nutné si pořizovat drahá zařízení a pomůcky, bohatě si vystačíte s vlastní vahou nebo věcmi, které máte běžně doma. Židle pro oporu, pet lahev naplěna vodou jako závaží atp.
Je to rozmanitá soustava pohybů, při které si užijete i zábavu, uvolnění a rozhýbete (zapojíte) celé své tělo. Cviky nejsou fyzicky náročné a dokáží je provádět děti i starší jedinci. Věk zde nehraje žádnou roli.
Samotný trénink stačí provádět pohých 15-20 minut cca 2-3x týdně doma, v přírodě nebo v tělocvičně či fitness centru.

FASCIAL TRAINING v bodech:

1) Pohyby zaměřené na zpětnou elasticitu. Např. skákání přes švihadlo a různé poskoky, švihy.
2) Strečink, prováděný v různých směrech a úhlech.
3) Myofasciální uvolnění a rehydratace fascií pomocí manuálních technik nebo rolováním.
4) Propriocepce - vnímání pohybů těla a jeho polohy. Tento polohocit je nezbytný pro správnou koordinaci pohybů.

Podrobnější informace naleznete na stránkách FASCIAL TRAINING.

Srovnejte pohyb mladého a starého člověka. Kdo z nich se bude pohybovat suveréněji? Staří lidé nemají vyšší počet zranění pouze díky chátrajícímu organizmu, ale i právě díky ztrátě polohocitu a horšímu odhadu při pohybu, což si ale mnozí z nás neuvědomí.
Úrazovost však není jen doménou starých lidí. Setkal jsem se s mnoha sportovci, kterým se stal nějaký úraz ať již během sportovní činnosti nebo v běžném životě a jakmile jsem s nimi udělal několik základních cviků, hned bylo vidět, že řada z nich na tom také není zcela dobře.
Proč? V případě aktivního sportovce je daný člověk zvyklý na určitý druh pohybu při tréninku a zabředne tak časem do uričtého pohybového stereotypu, který sice bude třeba perfektně ovládat, ale jakmile se setká s jinou formou pohybu, bude to pro něj najednou obtížnější situace. U člověka, který nesportuje, sedí v kanceláři nebo doma u televize, je tato situace o poznání horší, jelikož daný člověk má velice malé pohybové návyky.
Je tedy rozhodně vhodné se zamyslet nad touto problematikou a odpovědět si sami, jak jsme na tom s kooordinací a vnímáním vlastních pohybů a začít s tím případně včas něco dělat.
Do svých cvičebních aktivit je tedy vhodné zařadit i jiný druh pohybu, různá kompenzační cvičení, balanční cvičení s BOSU, míči, opticky orientačně náročnější cvičení a nezaměřovat se pouze na jeden druh pohybu, který se za čas mechanicky naučíme a děláme jej pak již automaticky bez přemýšlení. Zkuste se třeba při seběhnutí schodů nebo při chůzi z kopce více soustředit na každý krok, kontrolovat míru došlapu, zda každou nohou došlapujeme stejnou silou na zem atp.